Bubnování se řadí mezi nejstarší formy skupinové spolupráce. Už před pěti tisící lety používali v Mezopotámii buben jako prostředek k navození spirituální atmosféry při zvláštních událostech. Bubnování také pomáhá oprostit se od aktuálních myšlenek a zvyšuje tak soustředěnost a pozornost. Skupina se naladí na stejnou vlnu a uvolňuje se napětí, což následně vytváří skupinové vědomí a pomáhá tak stmelit kolektiv.